Aerolinie.estranky.cz ...Váš letecký portál

Rok 1903 byl pro letectví významný hned ze dvou důvodů; bratři Wrightové uskutečnili svůj první let a William Boeing, narozený v Detroitu v roce 1881, dokončil univerzitu v Yale a zamířil na západní pobřeží USA do státu Washington. Boeing byl fascinován letadly a v červenci založil spolu se svým přítelem G.C. Westerveltem společnost, kterou pojmenovali podle svých iniciálů B&W. Krátce poté ji přejmenovali na Pacific Aero Products, aby v roce 1917 dostala jméno Boeing Airplane Company. Činnost firmy se od počátku zaměřila na vyvinutí nového dvouplošného letadla.

První zakázku získala společnost od americké armády na konci roku 1917, díky objednávce 50 letadel Model C. V této době již Boeing zaměstnával přes 330 lidí. Po skončení první světové války však nastala krize leteckého průmyslu, neboť letadel byl po válce na trhu velký přebytek. Firma Boeing se na krátký čas dokonce začala věnovat výrobě nábytku... V průběhu dvacátých let se však zejména díky rychlému růstu americké ekonomiky začala opět zvedat poptávka po letadlech a Boeing započal s vývojem civilních letadel. Během dvacátých let se Boeing rozrostl do jedné z největších amerických společností v leteckém průmyslu; vyráběl letadla, motory, vrtule, provozoval letiště a letecké společnosti po celé zemi.

Po velké krizi na začátku třicátých let a změnách v legislativě se společnost musela rozdělit na tři menší firmy: Boeing Aircraft Company věnující se výrobě na západě USA, United Aircraft působící na východě USA a United Airlines, které se postupem doby staly jedním z největších leteckých přepravců na světě. William Boeing neunesl rozdělení své firmy a opustil společnost i letecký průmysl. Společnost Boeing pak na objednávku armády začala s vývojem bombardéru s dlouhým doletem s označením Model 299, což byl prototyp ve druhé světové válce proslaveného bombardéru B-17, jenž si získal přezdívku "Létající pevnost".

Některé technologie použité u bombardérů byly následně využity i u civilního dopravního letadla - Model314 Clipper, s kterým Pan American World Airways začaly v roce 1939 první pravidelné transatlantické lety z USA do Británie. Během druhé světové války byla prakticky veškerá kapacita soustředěna na výrobu bombardérů, zejména B-17 a B-29. Po skončení války následovala podobná krize výrobců letadel jako pro první světové válce. Díky přebytku letadel zrušila armáda své objednávky, Boeing byl nucen zavřít většinu továren a přes 70.000 lidí ztratilo práci. Na konci čtyřicátých let však technologie pokročila tak daleko, že letecký průmysl se ocitl na prahu nové éry - éry proudových letadel.

Proudové motory využil Boeing nejdříve u nových bombardérů - B-47 a zejména u slavného B-52. V dubnu 1952 se ředitelé Boeingu rozhodli investovat na tu dobu závratnou sumu 16 milionů dolarů do vývoje nového dopravního proudového letadla s označením Model 367-80, známější však pod jménem Dash 80. Byla to od Boeingu velká sázka do loterie, která se mu však vyplatila. Dash 80 se stal prototypem jak pro stroj KC-135 Stratotanker, což bylo první proudové letadlo určené k doplňování paliva za letu, tak i pro Model 707-120, první civilní proudové letadlo Boeingu. Při zhruba desetinové spotřebě paliva dokázal stroj 707 přepravit přes Atlantik stejné množství pasažerů jako zaoceánská loď Queen Mary, a to při šestinové pořizovací ceně. S dodávkami letadla 707 začal Boeing v roce 1958.

O několik let později začal Boeing s dodávkami nové verze, která byla rychlejší, ale měla kratší dolet a nesla označení 720. Vzápětí pak společnost začala s vývojem třímotorového 727, který se stal jedním z nejúspěšnějších dopravních letadel na světě. Pokud byl model 727 jedním z nejúspěšnějších, pak verze 737 určená pro krátké až střední tratě se stala do dnešní doby zcela jednoznačně nejprodávanějším dopravním letadlem na světě. Její vývoj začal v polovině šedesátých let a v různých modifikacích se vyrábí dodnes. Jako protipól malému 737 stojí Boeing 747, obří čtyřmotorové letadlo určené pro dlouhé tratě, prvně vyrobené na konci šedesátých let. Kromě civilních letadel se společnost Boeing v šedesátých letech věnovala i vojenské výrobě, ať již to byla letadla či balistické systémy. Boeing z velké části participoval i na kosmickém programu USA.

Sedmdesátá léta, zejména jejich počátek, byla pro Boeing ekonomicky velice těžká. Dodávky nové vlajkové lodě společnosti - stroje 747 - měly zpoždění, americká vláda v podstatě zastavila projekt Apollo, kterého se ho Boeing účastnil, a americký Kongres se rozhodl zastavit finanční podporu pro vývoj nového nadzvukového letadla 2707, který měl být odpovědí na evropský Concorde. Boeing byl nucen propustit více než polovinu ze svých 80.000 zaměstnanců, většinu z nich v oblasti Seattlu. Situace se začala lepšit až s nárůstem prodejů 747.

Osmdesátá léta přinesla oživení ekonomiky a tím i zlepšení situace Boeingu. Společnost oslavila vyrobení tisícího letadla 737. Nárůst pasažerů využívajích leteckou dopravu zvýšil i poptávku po nových letadlech. V Evropě však Boeingu vyrostl zdatný konkurent - Airbus Industries V průběhu osmdesátých let přišel Boeing na trh s dvěma novými letadly - 757 a 767. Oba velmi podobné stroje se kromě velikosti lišily pouze v detailech a staly se značnými technologickými průkopníky. Současně Boeing představil i vylepšené verze 737 a rozjel také několik vojenských projektů, jako například vývoj helikoptéry RAH-66 Comanche.

Devadesátá léta znamenala vývoj dalšího nového stroje, tentokrát s označením 777. S kapacitou téměř 400 pasažerů se toto dvoumotorové letadlo s nejdelším doletem zařadilo mezi 767 a 747. V polovině devadesátých let Boeing vyvinul další generaci letadel úspěšného 737, nazvanou Next-Generation, jež se stala nejrychleji se prodávající verzí 737. Důležitou událostí byla fúze s konkurečním McDonnell Douglas Corp. v roce 1997. Letadlo MD-95 bylo přejmenováno na Boeing 717 a produkce MD-11 byla zastavena.