Společnost ATR (společný podnik francouzské Aérospatiale a italské firmy Aeritalia) začala uvažovat o vývoji regionálního letadla pro zhruba sedmdesát pasažérů ještě před prvním letem stroje ATR 42 (prvního letadla firmy ATR určeného pro 40 pasažerů). Po konzultacích s potenciálními zázkazníky bylo oficiální spuštění vývoje nového letadla s označením ATR 72 oznámeno v lednu 1986. Nový stroj byl velice podobný svému menšímu předchůdci; nejvýraznější změnou bylo prodloužení trupu o 4,5 metru, což umožnilo přepravit až 74 cestujících.
ATR 72-500 | |
Délka | 27,2 m |
Výška | 7,65 m |
Rozpětí | 27,1 m |
Hmotnost | 13 t |
Max. vzletová hmotnost | 22 t |
Max. užitečný náklad | 7,1 t |
Cestovní rychlost | 460 km/h |
Dolet | 2.600 km |
Počet cestujících | 64-74 |
Uvedení do provozu | 8/1997 |
Motory | |
Turbovrtulové | 2x |
Pratt&Whitney PW-127F | 2.051 kW |
Další změnou bylo rozšíření rozpětí křídel o 2,5 metru a zvýšení maximální vzletové hmotnosti na 21,5 tuny. Použity byly silnější motory PW124 a díky použití tzv. Fowlerových klapek má ATR 72 stejnou schopnost provozu na krátkých přistávacích drahách jako jeho předchůdce.
První let ATR 72 se uskutečnil v říjnu 1988 a přesně o rok později byla uskutečněna první dodávka finské společnosti KarAir. Základní nabízenou verzí byla varianta pro 66 cestujících označená ATR 72-200 a poháněná motory PW124B; letecké společnosti mohly objednat i verzi určenou pro provoz ve vysokých teplotách a nadmořských výškách s označením ATR 72-210, vybavenou silnějšími motory PW127.
Konstruktéři společnosti pokračovali v dalším vývoji letadla, jehož výsledkem byla nová verze s označením ATR 72-210A, která získala potřebné certifikace v lednu 1997. Použity byly zdokonalené motory PW127A, vylepšen byl také interiér letadla, k většímu komfortu pasažerů přispělo i snížení vibrací a nadměrného hluku motorů. Kvůli značné podobnosti s novou, vylepšenou variantou menšího ATR 42-500 byla nová verze ATR 72 přejmenována na ATR 72-500.